Mé zkušenosti s online hrami

Mnoho z vás hrálo internetovéhry, kam se posílají peníze a tím získáte výhodu oproti těm, kteří  si je neposílají. Bylo mi asi 10 let, když jsem jednu takovou hru hrál. U nás ve třídě tuhle hru hrála většina kluků a každý se snažil být v žebříčku první. Mně se dařilo velice průměrně. Nebyl jsem poslední ani první. Kdo byl první v žebříčku u nás ve třídě byl borec a všichni ho obdivovali a snažili se ho překonat. Já se jednoho dne dostal na vrchol žebříčku. Avšak ne zrovna tím nejlepší způsobem.

Táta měl práci v telekomunikační společnosti, takže měl různé výhodné tarify. Jednou jsem zaslechl rozhovor s mámou. Říkal, že má paušál. To slovo jsem vůbec nepochopil a myslel jsem si, že všechny hovory a zprávy, které pošle má zadarmo. Tak jsem si jednoho dne zkusil poslat SMS do té online hry. Posílal jsem si malé částky, protože jsem se bál, že se na to nějak přijde. Postupně jsem se ve hře začal zlepšovat. Skoro ze dne na den jsem se stal ve třídě oblíbeným. Sláva se mi zalíbila a chtěl jsem být stále lepší a lepší. Postupně jsem si začal posílat stále víc a víc peněz. Po dvou měsících jsem patřil mezi 10 nejlepších hráčů.

Nějakou chvíli nikdo nic nevěděl. Pak přišly faktury online za paušál. Táta měl platit několik desítek tisíc. Byl tak vytočenej, že mi dal výprask, který si pamatuju až dodnes. Zarach byl nevyhnutelný a dostal jsem ho na několik měsíců. Kapesné jsem neviděl skoro rok.

Tato událost mi otevřela oči a já si uvědomil hodnotu peněz. Měl jsem docela štěstí, že jsem si jí uvědomil v takhle útlém věku, sice to stáhlo hodně, ale mnoho lidí si jí neuvědomí snad nikdy. Také jsem si začal více vážit rodičů a toho co pro mě dělají.