Krásná náhoda

Po otci jsem zdědil dům, který nebyl zařízen k tomu, aby se v něm dalo bydlet. Proto jsem se jednoho dne vydal do bazaru. Téměř nic mě tam nezaujalo, ale přece jenom se něco našlo. Starší pán, který bazar vlastnil tam měl starší grill a také mě zaujala zahradní sedací souprava. Hodně mě překvapil, protože se u něj dala zaplatit faktura online. Obě tyto nezbytně důležité věci na zahradní párty jsem ihned koupil a ten pán, který bazar vlastnil se se mnou dal do řeči a pomohl mi dát věci na valník. Trochu jsme se skamarádili a já ho do toho domu pozval.

V sobotu přijel přesně v kolik jsme se domluvili a když viděl jmenovku na baráku, tak se mě zeptal jak se jmenoval můj děda křestním jménem. Odpověděl jsem mu a on mi záhy řekl, že s mým dědou bojoval v cizineckých legiích za druhé světové války. Bylo těžké tomu uvěřit, protože jsem o tom nikdy od dědečka neslyšel. Ale když mi ho popsal, tak to určitě byl on. Ve válce to bylo hrozně těžké, protože okolo něj umíralo hrozně moc kamarádů a neměl žádné informace o tom, jak to vypadá u nás. Do rodné země se dostal až rok po válce a nemohl uvěřit svým očím. Všechen jeho majetek byl naprosto zdevastován a jeho rodina zabita v pracovním táboře. Byl na dně. Poté se rozhodl, že vystuduje vysokou školu a založí firmu. Vystudoval s červeným diplomem. Dříve to bylo velice vzácné a proto ho o to víc obdivuji. Založil firmu na výrobu zahradního nářadí a v třiceti se stal milionářem. Jeho vyprávění bylo hrozně naplňující a inspirující a večer utekl jako voda. Museli jsme se rozloučit. Poté jsem se už nikdy nesetkali.

Z tohoto setkání jsme si vzal ponaučení, že nikdy nevíme co lidé, které vídáme každý den mají v sobě a co zažili. Zdál se to být obyčejný chlapík, ale nakonec jsem se dozvěděl, že vlastně zachránil život mému dědovi, kdyby se to nestalo, tak bych nikdy nebyl na tomto světě a také mi došlo, že abych se narodil, tak se muselo sejít hrozně moc podmínek.